1 Cantico di Etan l’Ezrahita.} Io canterò in perpetuo le benignità dell’Eterno; con la mia bocca farò nota la tua fedeltà d’età in età.

2 Poiché ho detto: La tua benignità sarà stabile in eterno; nei cieli stessi tu stabilisci la tua fedeltà.

3 Io, dice l’Eterno, ho fatto un patto col mio eletto; ho fatto questo giuramento a Davide, mio servitore:

4 Io stabilirò la tua progenie in eterno, ed edificherò il tuo trono per ogni età. Sela.

5 Anche i cieli celebrano le tue maraviglie, o Eterno, e la tua fedeltà nell’assemblea dei santi.

6 Poiché chi, nei cieli, è paragonabile all’Eterno? Chi è simile all’Eterno tra i figli di Dio?

7 Iddio è molto terribile nell’assemblea dei santi, e più tremendo di tutti quelli che l’attorniano.

8 O Eterno, Iddio degli eserciti, chi è potente come te, o Eterno? E la tua fedeltà ti circonda da ogni parte.

9 Tu domi l’orgoglio del mare; quando le sue onde s’innalzano, tu le acqueti.

10 Tu hai fiaccato l’Egitto, ferendolo a morte; col tuo braccio potente, hai disperso i tuoi nemici.

11 I cieli son tuoi, tua pure è la terra; tu hai fondato il mondo e tutto ciò ch’è in esso.

12 Hai creato il settentrione e il mezzodì; il Tabor e l’Hermon mandan grida di gioia al tuo nome.

13 Tu hai un braccio potente; la tua mano è forte, alta è la tua destra.

14 Giustizia e diritto son la base del tuo trono, benignità e verità van davanti alla tua faccia.

15 Beato il popolo che conosce il grido di giubilo; esso cammina, o Eterno, alla luce del tuo volto;

16 festeggia del continuo nel tuo nome, ed è esaltato dalla tua giustizia.

17 Perché tu sei la gloria della loro forza; e la nostra potenza è esaltata dal tuo favore.

18 Poiché il nostro scudo appartiene all’Eterno, e il nostro re al Santo d’Israele.

19 Tu parlasti già in visione al tuo diletto, e dicesti: Ho prestato aiuto a un prode, ho innalzato un eletto d’infra il popolo.

20 Ho trovato Davide, mio servitore, l’ho unto con l’olio mio santo;

21 la mia mano sarà salda nel sostenerlo, e il mio braccio lo fortificherà.

22 Il nemico non lo sorprenderà, e il perverso non l’opprimerà.

23 Io fiaccherò dinanzi a lui i suoi nemici, e sconfiggerò quelli che l’odiano.

24 La mia fedeltà e la mia benignità saranno con lui, e nel mio nome la sua potenza sarà esaltata.

25 E stenderò la sua mano sul mare, e la sua destra sui fiumi.

26 Egli m’invocherà, dicendo: Tu sei il mio Padre, il mio Dio, e la ròcca della mia salvezza.

27 Io altresì lo farò il primogenito, il più eccelso dei re della terra.

28 Io gli conserverò la mia benignità in perpetuo, e il mio patto rimarrà fermo con lui.

29 Io renderò la sua progenie eterna, e il suo trono simile ai giorni de’ cieli.

30 Se i suoi figliuoli abbandonan la mia legge e non camminano secondo i miei ordini,

31 se violano i miei statuti e non osservano i miei comandamenti,

32 io punirò la loro trasgressione con la verga, e la loro iniquità con percosse;

33 ma non gli ritirerò la mia benignità, e non smentirò la mia fedeltà.

34 Io non violerò il mio patto, e non muterò ciò ch’è uscito dalle mie labbra.

35 Una cosa ho giurata per la mia santità, e non mentirò a Davide:

36 La sua progenie durerà in eterno, e il suo trono sarà davanti a me come il sole,

37 sarà stabile in perpetuo come la luna; e il testimone ch’è nei cieli è fedele. Sela.

38 Eppure tu l’hai reietto e sprezzato, ti sei gravemente adirato contro il tuo unto.

39 Tu hai rinnegato il patto stretto col tuo servitore, hai profanato la sua corona gettandola a terra.

40 Tu hai rotto i suoi ripari, hai ridotto in ruine le sue fortezze.

41 Tutti i passanti l’han saccheggiato, è diventato il vituperio de’ suoi vicini.

42 Tu hai esaltato la destra de’ suoi avversari, hai rallegrato tutti i suoi nemici.

43 Tu hai fatto ripiegare il taglio della sua spada, e non l’hai sostenuto nella battaglia.

44 Tu hai fatto cessare il suo splendore, e hai gettato a terra il suo trono.

45 Tu hai scorciato i giorni della sua giovinezza, l’hai coperto di vergogna. Sela.

46 Fino a quando, o Eterno, ti nasconderai tu del continuo, e l’ira tua arderà come un fuoco?

47 Ricordati quant’è fugace la mia vita, per qual nulla tu hai creato tutti i figliuoli degli uomini!

48 Qual è l’uomo che viva senza veder la morte? che scampi l’anima sua dal potere del soggiorno de’ orti? Sela.

49 Signore, dove sono le tue benignità antiche, le quali giurasti a Davide nella tua fedeltà?

50 Ricorda, o Signore, il vituperio fatto ai tuoi servitori: ricordati ch’io porto in seno quello di tutti i grandi popoli,

51 il vituperio di cui t’hanno coperto i tuoi nemici, o Eterno, il vituperio che han gettato sui passi del tuo unto.

52 Benedetto sia l’Eterno in perpetuo. Amen, Amen!

1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.

2 O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.

3 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:

4 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,

5 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.

6 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.

7 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?

8 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.

9 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.

10 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.

11 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.

12 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.

13 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.

14 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.

15 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.

16 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.

17 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.

18 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.

19 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.

20 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.

21 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.

22 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.

23 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.

24 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.

25 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.

26 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.

27 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.

28 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.

29 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.

30 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.

31 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,

32 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:

33 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,

34 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.

35 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.

36 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,

37 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,

38 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.

39 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.

40 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.

41 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.

42 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.

43 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.

44 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.

45 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.

46 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.

47 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?

48 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?

49 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.

50 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.

51 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,

52 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]