1 Chi dimora nel ritiro dell’Altissimo alberga all’ombra dell’Onnipotente.

2 Io dico all’Eterno: Tu sei il mio rifugio e la mia fortezza, il mio Dio, in cui confido!

3 Certo egli ti libererà dal laccio dell’uccellatore e dalla peste mortifera.

4 Egli ti coprirà con le sue penne, e sotto le sue ali troverai rifugio. La sua fedeltà ti è scudo e targa.

5 Tu non temerai lo spavento notturno, né la saetta che vola di giorno,

6 né la peste che va attorno nelle tenebre, né lo sterminio che infierisce in pien mezzodì.

7 Mille te ne cadranno al fianco, e diecimila alla destra; ma tu non ne sarai colpito.

8 Solo contemplerai coi tuoi occhi e vedrai la retribuzione degli empi.

9 Poiché tu hai detto: O Eterno, tu sei il mio rifugio; tu hai preso l’Altissimo per il tuo asilo,

10 male alcuno non ti coglierà, né piaga alcuna s’accosterà alla tua tenda.

11 Poiché egli comanderà ai suoi angeli di guardarti in tutte le tue vie.

12 Essi ti porteranno in palma di mano, che talora il tuo piè non urti in alcuna pietra.

13 Tu camminerai sul leone e sull’aspide, calpesterai il leoncello e il serpente.

14 Poich’egli ha posta in me la sua affezione, io lo libererò; lo leverò in alto, perché conosce il mio nome.

15 Egli m’invocherà, ed io gli risponderò; sarò con lui nella distretta; lo libererò, e lo glorificherò.

16 Lo sazierò di lunga vita, e gli farò vedere la mia salvezza.

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.

2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.

3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.

4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.

6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.

7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.

8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,

10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.

11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.

12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.

13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.

14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.

16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.