1 Mein Kind, vergiß meines Gesetzes nicht, und dein Herz behalte meine Gebote.
2 Denn sie werden dir langes Leben und gute Jahre und Frieden bringen;
3 Gnade und Treue werden dich nicht lassen. Hänge sie an deinen Hals und schreibe sie auf die Tafel deines Herzens,
4 so wirst du Gunst und Klugheit finden, die Gott und Menschen gefällt.
5 Verlaß dich auf den HERRN von ganzem Herzen und verlaß dich nicht auf deinen Verstand;
6 sondern gedenke an ihn in allen deinen Wegen, so wird er dich recht führen.
7 Dünke dich nicht, weise zu sein, sondern fürchte den HERRN und weiche vom Bösen.
8 Das wird deinem Leibe gesund sein und deine Gebeine erquicken.
9 Ehre den HERRN von deinem Gut und von den Erstlingen all deines Einkommens,
10 so werden deine Scheunen voll werden und deine Kelter mit Most übergehen.
11 Mein Kind, verwirf die Zucht des HERRN nicht und sei nicht ungeduldig über seine Strafe.
12 Denn welchen der HERR liebt, den straft er, und hat doch Wohlgefallen an ihm wie ein Vater am Sohn.
13 Wohl dem Menschen, der Weisheit findet, und dem Menschen, der Verstand bekommt!
14 Denn es ist besser, sie zu erwerben, als Silber; denn ihr Ertrag ist besser als Gold.
15 Sie ist edler denn Perlen; und alles, was du wünschen magst, ist ihr nicht zu vergleichen.
16 Langes Leben ist zu ihrer rechten Hand; zu ihrer Linken ist Reichtum und Ehre.
17 Ihre Wege sind liebliche Wege, und alle ihre Steige sind Friede.
18 Sie ist ein Baum des Lebens allen, die sie ergreifen; und selig sind, die sie halten.
19 Denn der HERR hat die Erde durch Weisheit gegründet und durch seinen Rat die Himmel bereitet.
20 Durch seine Weisheit sind die Tiefen zerteilt und die Wolken mit Tau triefend gemacht.
21 Mein Kind, laß sie nicht von deinen Augen weichen, so wirst du glückselig und klug werden.
22 Das wird deiner Seele Leben sein und ein Schmuck deinem Halse.
23 Dann wirst du sicher wandeln auf deinem Wege, daß dein Fuß sich nicht stoßen wird.
24 Legst du dich, so wirst du dich nicht fürchten, sondern süß schlafen,
25 daß du dich nicht fürchten darfst vor plötzlichem Schrecken noch vor dem Sturm der Gottlosen, wenn er kommt.
26 Denn der HERR ist dein Trotz; der behütet deinen Fuß, daß er nicht gefangen werde.
27 Weigere dich nicht, dem Dürftigen Gutes zu tun, so deine Hand von Gott hat, solches zu tun.
28 Sprich nicht zu deinem Nächsten: "Geh hin und komm wieder; morgen will ich dir geben", so du es wohl hast.
29 Trachte nicht Böses wider deinen Nächsten, der auf Treue bei dir wohnt.
30 Hadere nicht mit jemand ohne Ursache, so er dir kein Leid getan hat.
31 Eifere nicht einem Frevler nach und erwähle seiner Wege keinen;
32 denn der HERR hat Greuel an dem Abtrünnigen, und sein Geheimnis ist bei den Frommen.
33 Im Hause des Gottlosen ist der Fluch des HERRN; aber das Haus der Gerechten wird gesegnet.
34 Er wird der Spötter spotten; aber den Elenden wird er Gnade geben.
35 Die Weisen werden Ehre erben; aber wenn die Narren hochkommen, werden sie doch zu Schanden.
1 Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.