1 Ein Psalm Davids, vorzusingen.

2 HERR, der König freut sich in deiner Kraft, und wie sehr fröhlich ist er über deine Hilfe!

3 Du gibst ihm seines Herzens Wunsch und weigerst nicht, was sein Mund bittet. (Sela.)

4 Denn du überschüttest ihn mit gutem Segen; du setzt eine goldene Krone auf sein Haupt.

5 Er bittet Leben von dir; so gibst du ihm langes Leben immer und ewiglich.

6 Er hat große Ehre an deiner Hilfe; du legst Lob und Schmuck auf ihn.

7 Denn du setzest ihn zum Segen ewiglich; du erfreuest ihn mit Freude vor deinem Antlitz.

8 Denn der König hofft auf den HERRN und wird durch die Güte des HERRN fest bleiben.

9 Deine Hand wird finden alle deine Feinde; deine Rechte wird finden, die dich hassen.

10 Du wirst sie machen wie ein Feuerofen, wenn du dreinsehen wirst; der HERR wird sie verschlingen in seinem Zorn; Feuer wird sie fressen.

11 Ihre Frucht wirst du umbringen vom Erdboden und ihren Samen von den Menschenkindern.

12 Denn sie gedachten dir Übles zu tun und machten Anschläge, die sie nicht konnten ausführen.

13 Denn du wirst machen, daß sie den Rücken kehren; mit deiner Sehne wirst du gegen ihr Antlitz zielen.

14 HERR, erhebe dich in deiner Kraft, so wollen wir singen und loben deine Macht.

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

2 Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.

3 Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. Sélah.

4 Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.

5 Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.

6 Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.

7 Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.

8 A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.

9 Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.

10 Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.

11 Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,

12 Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.

13 Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich. [ (Psalms 21:14) Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou. ]