1 Ein Psalm Davids, vorzusingen.
2 Höre, Gott, meine Stimme in meiner Klage; behüte mein Leben vor dem grausamen Feinde.
3 Verbirg mich vor der Versammlung der Bösen, vor dem Haufen der Übeltäter,
4 welche ihre Zunge schärfen wie ein Schwert, die mit giftigen Worten zielen wie mit Pfeilen,
5 daß sie heimlich schießen die Frommen; plötzlich schießen sie auf ihn ohne alle Scheu.
6 Sie sind kühn mit ihren bösen Anschlägen und sagen, wie sie Stricke legen wollen, und sprechen: Wer kann sie sehen?
7 Sie erdichten Schalkheit und halten's heimlich, sind verschlagen und haben geschwinde Ränke.
8 Aber Gott wird sie plötzlich schießen, daß es ihnen wehe tun wird.
9 Ihre eigene Zunge wird sie fällen, daß ihrer spotten wird, wer sie sieht.
10 Und alle Menschen werden sich fürchten und sagen: "Das hat Gott getan!" und merken, daß es sein Werk sei.
11 Die Gerechten werden sich des HERRN freuen und auf ihn trauen, und alle frommen Herzen werden sich des rühmen.
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.
2 Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.
3 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,
4 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.
5 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.
6 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?
7 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.
8 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.
9 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.
10 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]