1 Ein Psalm Davids, als er vor seinem Sohne Absalom floh.
2 Ach, HERR, wie zahlreich sind meine Feinde! Viele stehen wider mich auf;
3 viele sagen von meiner Seele: »Sie hat keine Hilfe bei Gott.« (Pause.)
4 Aber du, HERR, bist ein Schild um mich, meine Ehre und der mein Haupt emporhebt.
5 Ich rufe mit meiner Stimme zum HERRN, und er erhört mich von seinem heiligen Berge. (Pause.)
6 Ich habe mich niedergelegt, bin eingeschlafen und wieder erwacht; denn der HERR stützte mich.
7 Ich fürchte mich nicht vor Zehntausenden von Kriegsvolk, welche sich ringsum wider mich gelagert haben.
8 Stehe auf, o HERR, hilf mir, mein Gott! Denn du hast alle meine Feinde auf den Kinnbacken geschlagen, zerbrochen die Zähne der Gottlosen.
9 Der Sieg ist des HERRN. Dein Segen sei über deinem Volk! (Pause.)
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.
2 Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
4 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
5 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.
6 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
7 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
8 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]