1 Respondeu mais Eliú, dizendo:2 Tens por direito dizeres: Maior é a minha justiça do que a de Deus?3 Porque disseste: De que te serviria? Que proveito tiraria mais do que do meu pecado?4 Eu te darei resposta, a ti e aos teus amigos contigo.5 Atenta para os céus, e vê; e contempla as mais altas nuvens, que são mais altas do que tu.6 Se pecares, que efetuarás contra ele? Se as tuas transgressões se multiplicarem, que lhe farás?7 Se fores justo, que lhe darás, ou que receberá ele da tua mão?8 A tua impiedade faria mal a outro tal como tu; e a tua justiça aproveitaria ao filho do homem.9 Por causa das muitas opressões os homens clamam por causa do braço dos grandes.10 Porém ninguém diz: Onde está Deus que me criou, que dá salmos durante a noite;11 Que nos ensina mais do que aos animais da terra e nos faz mais sábios do que as aves dos céus?12 Clamam, porém ele não responde, por causa da arrogância dos maus.13 Certo é que Deus não ouvirá a vaidade, nem atentará para ela o Todo-Poderoso.14 E quanto ao que disseste, que o não verás, juízo há perante ele; por isso espera nele.15 Mas agora, porque a sua ira ainda não se exerce, nem grandemente considera a arrogância,16 Logo Jó em vão abre a sua boca, e sem conhecimento multiplica palavras.
Almeida Corrigida Fiel | acf ©️ 1994, 1995, 2007, 2011 Sociedade Bíblica Trinitariana do Brasil (SBTB). Todos os direitos reservados. Texto bíblico utilizado com autorização. Saiba mais sobre a SBTB. A Missão da SBTB é: Uma cópia da Bíblia Fiel ®️ para cada pessoa. Ajude-nos a cumprir nossa Missão!
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.