1 Dem Vorsänger. »Von der stummen Taube unter den Fremden.« Eine Denkschrift Davids; als ihn die Philister ergriffen zu Gat.2 O Gott, sei mir gnädig; denn es schnaubt ein Mensch wider mich, immerfort bekriegt und bedrängt er mich!3 Meine Widersacher schnauben den ganzen Tag, ja viele Hohe streiten wider mich.4 Wenn mir angst ist, vertraue ich auf dich!5 In Gott will ich rühmen sein Wort; auf Gott vertraue ich und habe keine Furcht; was kann Fleisch mir antun?6 Täglich lauern sie auf meine Worte, auf mein Unglück gehen alle ihre Gedanken;7 sie rotten sich zusammen, lauschen im Verborgenen, beobachten meine Tritte und lauern auf mein Leben.8 Sollten sie bei ihrer Bosheit entrinnen? O Gott, stürze die Völker im Zorn!9 Du zählst, wie oft ich fliehen muß; sammle meine Tränen in deinen Schlauch! Stehen sie nicht in deinem Buch?10 Am Tage, da ich rufe, weichen meine Feinde zurück; das weiß ich, daß Gott für mich ist.11 In Gott will ich rühmen das Wort, im HERRN will ich rühmen das Wort;12 auf Gott vertraue ich und habe keine Furcht; was kann ein Mensch mir antun?13 Die Gelübde, die ich dir, o Gott, gelobt, liegen auf mir; ich will dir Dankopfer bezahlen!14 Denn hast du nicht meine Seele vom Tode errettet, meine Füße vom Gleiten, damit ich vor Gottes Angesicht wandle im Lichte des Lebens?

1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát.2 Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.3 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.4 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.5 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.6 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.7 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.8 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.9 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?10 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.11 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.12 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.13 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály. [ (Psalms 56:14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých. ]