1 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.4 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.5 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.9 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.10 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,11 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.13 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.14 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.16 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.17 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?20 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.21 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.22 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.24 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.

1 Em ti, Senhor, confio; nunca seja eu confundido.2 Livra-me na tua justiça, e faze-me escapar; inclina os teus ouvidos para mim, e salva-me.3 Sê tu a minha habitação forte, à qual possa recorrer continuamente. Deste um mandamento que me salva, pois tu és a minha rocha e a minha fortaleza.4 Livra-me, meu Deus, das mãos do ímpio, das mãos do homem injusto e cruel.5 Pois tu és a minha esperança, Senhor Deus; tu és a minha confiança desde a minha mocidade.6 Por ti tenho sido sustentado desde o ventre; tu és aquele que me tiraste das entranhas de minha mãe; o meu louvor será para ti constantemente.7 Sou como um prodígio para muitos, mas tu és o meu refúgio forte.8 Encha-se a minha boca do teu louvor e da tua glória todo o dia.9 Não me rejeites no tempo da velhice; não me desampares, quando se for acabando a minha força.10 Porque os meus inimigos falam contra mim, e os que espiam a minha alma consultam juntos,11 Dizendo: Deus o desamparou; persegui-o e tomai-o, pois não há quem o livre.12 Ó Deus, não te alongues de mim; meu Deus, apressa-te em ajudar-me.13 Sejam confundidos e consumidos os que são adversários da minha alma; cubram-se de opróbrio e de confusão aqueles que procuram o meu mal.14 Mas eu esperarei continuamente, e te louvarei cada vez mais.15 A minha boca manifestará a tua justiça e a tua salvação todo o dia, pois não conheço o número delas.16 Sairei na força do Senhor Deus, farei menção da tua justiça, e só dela.17 Ensinaste-me, ó Deus, desde a minha mocidade; e até aqui tenho anunciado as tuas maravilhas.18 Agora também, quando estou velho e de cabelos brancos, não me desampares, ó Deus, até que tenha anunciado a tua força a esta geração, e o teu poder a todos os vindouros.19 Também a tua justiça, ó Deus, está muito alta, pois fizeste grandes coisas. Ó Deus, quem é semelhante a ti?20 Tu, que me tens feito ver muitos males e angústias, me darás ainda a vida, e me tirarás dos abismos da terra.21 Aumentarás a minha grandeza, e de novo me consolarás.22 Também eu te louvarei com o saltério, bem como à tua verdade, ó meu Deus; cantarei com harpa a ti, ó Santo de Israel.23 Os meus lábios exultarão quando eu te cantar, assim como a minha alma, que tu remiste.24 A minha língua falará da tua justiça todo o dia; pois estão confundidos e envergonhados aqueles que procuram o meu mal.